Poutní kaple Narození Panny Marie

poutni_kaple-1Skutečně pozoruhodná je vrcholně barokní centrální stavba, vzniklá vedle starého městského hřbitova z 1.poloviny 17.století. Původ poutního místa opředen je bohatými pověstmi a zázračnými skutky Matky Boží. Historie stavby se počíná u českokamenického rodáka, od roku 1706 čtvrtého děkana P.Jindřicha Ignáce Teigla (†1735), který je skutečným zakladatelem našeho poutního areálu. Ten tvoří v vlastně důstojnou schránku pro posvátnou sošku Panny Marie. Za Teiglova působení se rozšířila známost sošky, před výstavbou poutní kaple vystavené v pohřební dřevěné kapli na vedlejším hřbitově, která byla zbořena někdy při výstavbě ambitů kolem r.1749.

Vlastní příběh začíná morovou ranou, která na město padla v letech 1713-14. Při službách u nemocných se Teigl nakazil morem, z nákazy byl však uzdraven. Z vděčnosti za uzdravení, které přisuzoval prostřednictví Panny Marie nechal pro sošku pořídit nový oltář a z pohřební kaple, kde se od té doby přestala vystavovat mrtvá těla se postupně stávala kaple poutní s nebývale bohatým obřadním životem, tak například jenom od roku 1733 do r. 1737 bylo slouženo přes 13.930 mší svatých! Pomalu se množí zprávy o zázračných uzdraveních, zapříčiněných kamenickou Matkou Boží. Ze záznamů zmiňme například 6 uzdravení ze slepoty, 31 uzdravených dětí, 23 mužů, 29 žen, 2 vyléčené kněze a 3 uzdravení z rakoviny. To už děkan Teigl začíná podnikat první kroky k založení nového, důstojnějšího poutního místa. Opatřil stavební plány a vyhlásil rozsáhlou sbírku, ze které vybral značný finanční obnos. Peníze i s plány těsně před svou smrtí předal městskému magistrátu a tak se roku 1736 pokládá základní kámen.

Stavebníky kaple byli patroni děkanského kostela Filip Josef, jeho syn František Oldřich Kinský a město Česká Kamenice. Kruhová centrální stavba byla dokončena v roce 1739 a 1. září byla do kaple slavnostně přenesena poutní soška Panny Marie, původně pořízená roku 1680 pro oltář Růžencového bratrstva v děkanském kostele sv.Jakuba. Svěcení kaple proběhlo 5. září 1739. Po určité odmlce se pokračovalo stavbou ambitů, které byly dokončeny roku 1749, jak napovídá letopočet na vstupní věži. Stavba se však protáhla při dokončování a zařizování jednotlivých nárožních kaplí. Poslední byla dokončena kaple sv.Jana Nepomuckého. Jejím vysvěcením 30. září 1763 byly ukončeny veškeré stavební práce v areálu.

Stavba se tradičně připisuje provádějícímu staviteli Jakubu Schwarzovi z ústí nad Labem a místnímu polírovi Janu Jiřímu Katschinkovi. Z novějších poznatků však vyplývá, že autorem stavby byl patrně významný litoměřický stavitel Octavio Broggio (*1670 – †1742). Českokamenická kaple by se tak řadila mezi závěrečná díla kariéry tohoto předního umělce 1. poloviny 18.století. Bohužel se nedochoval plán, podle kterého se stavělo, ani záznam svědčící o jeho nesporném autorství. Nicméně jako zajímavost máme k dispozici původní nerealizovaný nákres se zcela jiným řešením s půdorysem latinského kříže. Jeho původ není rovněž dostatečně objasněn a tak nezbývá než se spolehnout na výsledky tvaroslovného srovnání s ostatními stavbami, které poukazují k autorství zmíněného O.Broggia.

Na stěnách ambitů najdeme dřevěné rokokové sochy světců, skupinu ukřižování s P.Marií a sv.Janem, obrazy 14 zastavení křížové cesty od libereckého malíře Ignáce Müllera z roku 1862. V rozích ambitů se nacházejí nárožní kaple Panny Marie Lurdské, sv.Rodiny, sv.Jana Nepomuckého a sv.Antonína Paduánského s cennými dřevěnými oštafírovanými oltáři. Například památkově chráněný oltář v kapli sv.Antonína sloužil původně bratrstvu sv. Růžence při kostele sv.Jakuba. Po zrušení všech bratrstev v roce 1786 byl upraven a později přestěhován do poutní kaple.Ve výklenku oltáře byla umístěna soška P.Marie s růžencem a místo dnešního portrétu sv.Augustina, byl nahoře obraz sv.Dominika, zakladatele bratrstva, kterému P.Marie předává růženec.

Poutní kaple Narození Panny Marie

Poutní kaple Narození Panny Marie

Nynější vzhled areálu je dán výsledky několika úprav a renovací (vysazení lipové aleje, položení měděné střechy na klenbu kopule, vyasfaltování prostorů křížové chodby, zavedení elektrického osvětlení, instalace nových varhan r.1917, které nahradily ty staré z roku 1763 od místního varhanáře Benedikta Matzkeho, ad.) Ta nejrozsáhlejší se uskutečnila v letech 1883-1885. Na vlastní náklady ji nechal provést Franz Preidl (*1810 – †1889), rodák z Lísky u Č.Kamenice, velkoprůmyslník, držitel několika panství, mecenáš a dlouholetý starosta České Kamenice. Celkové náklady dosáhly výše 60.000 zlatých. Interiér kaple byl touto renovací zcela změněn – klenba kopule získala freskovou výzdobu s výjevy ze života P.Marie od Ferdinanda Brunettiho, italského malíře usazeného v Teplicích, stěny a římsy bohatou štukovou výzdobu, umělý mramor, malovaná okna od Alberta Neuhausera a Dr.Jelleho z Innsbruku, byla též zřízena boční votivní kaple sv.Františka Xaverského, patrona F.Preidla – to vše výrazně změnilo vnitřní prostory poutního areálu.

Po letech chátrání vnějšku objektu byla tato státní kulturní památka, kterou tvoří areál poutní kaple i s přilehlou plochou bývalého hřbitova rozsáhle rekonstruován v letech 1995 – 1998 za vydatné finanční podpory města Česká Kamenice, Římskokatolické církve a Ministerstva kultury ČR.

Prohlédněte si poutní kapli ve virtuální prohlídce!